dopedalu.cz
Reklama
Krátký zdvih na e-MTB? Na českých trailech to prostě nedává smysl
MTB & Terén4 min čtení

Krátký zdvih na e-MTB? Na českých trailech to prostě nedává smysl

Lukáš Brož
Lukáš Brož

Lukáš Brož ·

TL;DRMotor na e-MTB smaže váhový trest za těžší rám a delší odpružení při výjezdu do kopce, takže argument pro krátký zdvih padá. Na českých technických trailech s kořeny, kameny a bermami to platí dvojnásob. Kdo jednou zkusí 160 mm nebo víc, zpět nehledí.

Pamatuju si, jak jsem před pár lety poprvé sedl na enduro e-bike s 160 mm travelu a říkal si, že taková loď mi na Vysočině nestačí, že mi bude jezdit pomalu a lenivě. Pak jsem sjel první kamenitý klesák a přestal pochybovat. Elektřina mění rovnici takovým způsobem, že staré kategorie přestávají dávat smysl. A přesně o tom teď mluví celý obor.

Britský magazín BikeRadar nedávno přišel s názorem, který ve světě e-MTB docela rezonuje: krátké zdvihy v segmentu elektrických horských kol jsou zbytečné. Nick Clark, který pro BikeRadar testuje kola, to shrnul jasně: motor neguje váhový trest za silnější rám a delší odpružení při výjezdech do kopce, takže delší travel se vyplácí, i když připouští, že velmi dlouhé zdvihy (jako 175 mm u Canyon Torque:On) mohou být méně svižné na mírném terénu.

Proč motor mění celou logiku

Na klasickém MTB dává krátký zdvih smysl. Lehké kolo s 120 mm vidlicí šlapeš efektivněji do kopce, a pokud sjezdy nejsou příliš technické, nebolí tě to ani dolů. Jenže u e-MTB tahle kalkulace padá.

Motor výstup na kopci zásadně mění. Clark to formuluje tak, že váhový trest za přepravu těžšího kola s delším zdvihem je při výjezdu smazán motorovou asistencí, bez ohledu na to, jestli jedeš full-fat nebo odlehčené e-MTB. Zároveň přiznává, že extra hmotnost robustnějšího rámu a komponentů se na sjezdu projeví, ale označuje to za menší starost ve srovnání s hmotností, kterou přidává samotná pohonná jednotka. Výsledek je prostý: to, co tě dřív nutilo volit kompromis mezi lehkostí a kapacitou, teď z velké části řeší baterie a motor.

Na sjezdu pak hraje roli každý milimetr. Clark zmiňuje ještě jeden detail, který se na trailech projeví brzy: kratší zdvihové vidlice mívají užší stanchiony (to jsou ty trubky, po kterých vidlice klouže), a kombinace s hmotností e-MTB pak dělá kolo na technickém terénu nepřesné a záhadně se chovající. Přesně tuhle věc jsem zažil u kamaráda, který přijel na 130mm e-biku na jesenický singl. Kořeny, boční nerovnosti, výjezdy z berm, všude byl cítit odpor vidlic a kolo mu chodilo do stran, jak to nečekal.

Jak to vidím z českých trailů

Česká republika nejsou Alpy a není to ani Whistler. Ale i náš terén umí potrápit. Singltraily v Jeseníkách, technické sekce pod Lysou horou nebo třeba pásmo kolem Frymburka nabízejí všechno: kořenové sekce, kamenné plotny, užší bermy (zatáčky s naválovanou stěnou), místa, kde se musíš rozhodnout za zlomek sekundy. A právě tady se krátký zdvih začne ozývat.

Problém není ani tak „nedostatek výkonu" jako spíš psychologie jízdy. Na kole s dostatečným travelem jedete s důvěrou. Pustíte se do sekce, protože víte, že odpružení pohltí to, co jste neodhadli. Na 120mm e-biku si tu jistotu musíte budovat sami, s vědomím, že pod vámi je těžší stroj, který se na technickém úseku chová jinak než lehký XC hardtail.

Clark píše, že potkal spoustu e-bikerů na trailech a nikdy neslyšel od nikoho s dlouhým zdvihem, že by chtěl kratší variantu. Naopak. A to sedí s tím, co slýchám v naší partě. Kdo jednou zkusí 160 mm nebo víc na českém technickém terénu, zpět nehledí.

Nedávno testovaný Orbea Wild LT s 170 mm vzadu a až 180 mm vepředu byl podle Clarka překvapivě hravý i na mírnějším terénu, dokonce i v nejvolnějším nastavení geometrie. To je ten paradox dlouhého zdvihu: moderní geometrie a odpružení z něj dělají kolo, které je zábavné jak na rozjeté sjezdovce, tak na pomalejším lesním singlu.

Co zůstává v nabídce a co to říká o trhu

Pohled na aktuální nabídku je výmluvný. Ze skutečně zajímavých krátkých e-MTB (myslím tím 120 až 140 mm travelu) Clark jmenuje jen čtyři modely: Giant Stance E+, Pivot Shuttle SL, Norco Fluid VLT 140 a Specialized Levo R se 130 mm vzadu. Čtyři modely z celého obrovského segmentu. To samo o sobě mluví za výrobce.

Je fér říct, že pro jezdce, kteří vyjíždějí převážně po zpevněných cestách nebo mírném terénu, dává kratší zdvih svůj smysl. Clark to ve svém textu uvádí jako jedinou situaci, kde kompromisy krátkého zdvihu obstojí. Jenže pokud se chystáte na reálné horské stezky, ať už rekreačně nebo závodně, kompromisy krátkého zdvihu se prostě obtížně obhajují.

Všechna elektrická kola jsou ze zákona omezena na stejnou maximální asistovanou rychlost, takže délka travelu na nejvyšší rychlost vliv nemá. Jenže na tu rychlost dojedete, a pak záleží na tom, co máte pod sebou.

Moje zkušenost je jednoduchá. E-MTB s dlouhým zdvihem vám otevírá víc trailů, víc technikálií, víc zábavy na sjezdech. Motor se postará o to, abyste tam vůbec dojeli. Nemusíte být závodník ani enduro jezdec. Stačí mít chuť zkusit stezku, která by vás na kratším kole odradila. A přesně tyhle momenty jsou důvod, proč vůbec jezdit.

Reklama
SdíletXFacebook

Časté dotazy

Proč motor na e-MTB ruší výhodu krátkého zdvihu?
Motorová asistence smaže váhový trest za těžší rám a delší odpružení při výjezdu do kopce. Argument, že lehčí kolo s kratším zdvihem šlapeš efektivněji, u e-MTB jednoduše přestává platit.
Jaká krátká e-MTB se dnes vůbec vyrábějí?
Z kategorie 120 až 140 mm travelu Nick Clark z BikeRadaru jmenuje čtyři modely: Giant Stance E+, Pivot Shuttle SL, Norco Fluid VLT 140 a Specialized Levo R se 130 mm vzadu. Malý výběr sám o sobě leccos napovídá.
Je dlouhý zdvih e-MTB vhodný i na mírnější terén?
Podle Clarka ano. Orbea Wild LT s 170 mm vzadu byl překvapivě hravý i na mírnějším terénu, dokonce v nejvolnějším nastavení geometrie. Moderní odpružení a geometrie z dlouhého zdvihu dělají kolo použitelné na širokém spektru tratí.
Má délka travelu vliv na maximální rychlost e-MTB?
Ne. Všechna elektrická kola jsou ze zákona omezena na stejnou maximální asistovanou rychlost, takže délka zdvihu s ní nijak nesouvisí.

Mohlo by vás zajímat