
Marek Doležal ·
Pro silniční kolo počítej zhruba s 4 až 6 bary, na gravelu s 2 až 3 bary a na horském kole s 1,3 až 2,3 bary. Přesné číslo závisí na šířce pláště, hmotnosti jezdce, povrchu a na tom, jestli jedeš s duší, nebo na bezdušový systém. Tohle jsou výchozí hodnoty, ze kterých se na vlastním bajku dolaďuje.
Proč na tlaku záleží
Nízký tlak dovolí plášti kopírovat nerovnosti, takže se míň odráží, líp drží a méně unavuje ruce i záda. Příliš vysoký tlak dělá z pneu tvrdý míč: kolo po hrbolech poskakuje, trakce klesá a valivý odpor (odpor pláště při odvalování) na nerovném povrchu paradoxně roste. Na hladkém asfaltu naopak vyšší tlak valí o něco líp.
Příliš nízký tlak má svou cenu taky. U kola s duší hrozí snakebite, tedy průraz duše o ráfek, po kterém zůstanou dvě dírky jako po hadím uštknutí. U bezdušového systému přijde burping, únik vzduchu mezi pláštěm a ráfkem při nárazu do boku. Nejde o to jet na nejnižším možném tlaku, ale najít rozumný střed.
Orientační hodnoty podle typu kola
Čísla níže platí pro jezdce kolem 75 kg a pro tubeless. S duší přidej zhruba 0,3 až 0,5 baru, protože duše bez tmelu potřebuje vyšší tlak proti průrazu.
| Typ kola | Šířka pláště | Tlak (bar) |
|---|---|---|
| Silnice | 25 mm | 5,5 až 6,5 |
| Silnice | 28 mm | 4,5 až 5,5 |
| Silnice | 32 mm | 3,8 až 4,8 |
| Gravel | 40 mm | 2,0 až 2,8 |
| Gravel | 45 mm | 1,8 až 2,4 |
| MTB cross country | 2,2 až 2,4 palce | 1,4 až 1,9 |
| MTB trail | 2,4 až 2,6 palce | 1,2 až 1,7 |
Zadní kolo nese víc hmotnosti jezdce, takže do něj dej o 0,2 až 0,3 baru víc než do předního. Na MTB bývá rozdíl menší, často stačí 0,1 až 0,2.
Jak tlak nastavit, krok za krokem
- Zjisti limity. Na boku pláště je vytištěný rozsah tlaku a ráfek má často vlastní maximum. Nikdy nepřekračuj nižší z těch dvou hodnot.
- Vezmi výchozí číslo z tabulky. Vybírej podle šířky pláště, ne podle kategorie kola. Gravel s 35 mm plášti se chová jinak než gravel se 47 mm.
- Uprav podle hmotnosti. Na každých zhruba 10 kg nad 75 kg přidej řádově 0,1 až 0,2 baru, pod 75 kg stejně ubírej. Lehký jezdec na 60 kg může jet citelně níž než těžký na 95 kg, i když sedí na stejném bajku.
- Uprav podle povrchu. Na rozbité šotolině, kořenech a kamenech jdi dolů, na čerstvém hladkém asfaltu nahoru. V mokru a blátě také ubírej, pláště lépe drží.
- Jeď zkušební vyjížďku. Vyber úsek, který znáš, a změň tlak o 0,1 baru. Zadek poskakuje nebo kolo nepříjemně tlučou hrbolky? Ubírej. Cítíš, že plášť pod tebou podlézá v zatáčkách nebo naráží na ráfek? Přidej.
- Zapiš si výsledek. Poznamenej si hodnotu pro přední a zadní kolo a pro každý typ povrchu. Za pár vyjížděk máš vlastní tabulku, která je přesnější než jakákoli obecná.
Duše, nebo bezdušový systém
S duší je tlak kompromis mezi komfortem a ochranou před průrazem. Čím níž jedeš, tím větší je riziko, že duše zachytí hranu ráfku nebo kámen.
Bezdušový systém (tubeless, hovorově bezdušáky) toto omezení zmírňuje. Plášť je utěsněný tmelem, žádná duše se nemá čím probít, a proto se dá jet na nižším tlaku. Tmel navíc zalepí drobné průrazy sám, takže se defekt někdy ani nepozná. Na šotolině a v terénu je to velká výhoda. Počítej ale s tím, že tmel se časem zasuší a je třeba ho doplňovat, a že při úplně nízkém tlaku a tvrdém nárazu do boku burping hrozí i tady.
Do extrémních terénů se používá pěnová vložka (kus pěny uvnitř pláště, který chrání ráfek při nárazu na kámen). Tlak s ní můžeš držet o něco nižší, ale kolo je těžší a montáž složitější.
Jak tlak správně měřit
Největší chyba je řídit se podle pocitu z palce. Pneu na tvrdost 2,5 a 4 bary se dá zmáčknout velmi podobně, takže ruka tady nestačí.
Nejlépe poslouží digitální manometr nebo dobrá pumpa s přesným ukazatelem. Levné analogové ručičky na pumpách a na čerpacích stanicích bývají nepřesné o desetiny až o půl baru, což na gravelu a MTB už rozhoduje. Jednou si porovnej svou pumpu s kvalitním manometrem a zjištěnou odchylku si zapamatuj.
Měř před každou vyjížďkou, nejlépe na studených pláštích. Duše ztrácí tlak rychleji, latexové už za jediný den, butylové za několik dní. Tubeless drží vzduch obvykle déle, ale i ty je dobré kontrolovat aspoň jednou týdně. Při nafukování nech vzduch odfouknout na požadovanou hodnotu, raději než zkoušet trefit přesné číslo při přifukování.
Nejčastější chyby
Hodně jezdců drží tlak podle starých zvyků z doby úzkých plášťů. Dřív se na silnici jezdilo na 8 barech a víc, dnes se širšími pneu jde výrazně níž a bajk je příjemnější i rychlejší. Dalším omylem je stejný tlak vepředu i vzadu. A nakonec: čísla z internetu jsou vždy jen odhad. Tvoje hmotnost, tvoje kola a tvoje trasy rozhodují o tom, co bude fungovat, takže pár hodin ladění se vyplatí víc než dřina nad tabulkami.
Shrnutí
Začni hodnotou z tabulky, přizpůsob ji hmotnosti a povrchu a pak ji po malých krocích doladíš na vyjížďce. Měř digitálním manometrem a kontroluj tlak pravidelně. Kdo pochopí, že tlak je nejlevnější a nejrychlejší nastavení bajku, může makat na výkonu, aniž by kolo pracovalo proti němu.
Časté dotazy
- Kolik barů mám mít na silničním kole?
- Orientačně 4,5 až 5,5 baru na plášti 28 mm a kolem 5,5 až 6,5 baru na 25 mm pro jezdce kolem 75 kg. Širší plášť znamená nižší tlak, s duší přidej zhruba 0,3 až 0,5 baru.
- Musím mít vepředu a vzadu stejný tlak?
- Ne. Zadní kolo nese víc hmotnosti, takže do něj dej zhruba o 0,2 až 0,3 baru víc než do předního. Na horském kole stačí často rozdíl 0,1 až 0,2 baru.
- Jak často mám tlak kontrolovat?
- U kola s duší před každou vyjížďkou, protože duše ztrácí vzduch rychle, latexové i za jediný den. U bezdušového systému stačí obvykle jednou týdně, ale před delší jízdou nikdy neuškodí.
- Dá se jet s bezdušovým systémem na nižším tlaku než s duší?
- Ano, protože se nemůže stát průraz duše o ráfek a tmel drobné průrazy utěsní. Při příliš nízkém tlaku a tvrdém nárazu do boku ale hrozí burping, tedy únik vzduchu mezi pláštěm a ráfkem.


