Příprava na WorldTour: Jak trénuje mladý závodník Oliver Peace

Oliver Peace má jedenadvacet let, vyrůstal v Ilkley v Západním Yorkshiru a teprve před nedávnem udělal skok z U23 kategorie do plnohodnotné WorldTour série s týmem Picnic PostNL. Není to závodník, jehož by jste hledali na vrcholu výsledkových listin Grand Tours, ale právě proto je jeho příběh zajímavý. Ukazuje, jak vypadá příprava na té hranici, kde se z talentovaného juniorského závodníka stává profesionál schopný jezdit s nejlepšími na světě.

Jako trenér se na takové příběhy dívám pragmaticky. Co funguje? Co se změnilo? A co z toho lze přenést do přípravy závodníka, který WorldTour nechystá, ale chce se zlepšovat systematicky?

Od běhu přes cyklokros až do pelotonu

Peace se ke kolu dostal přes běh a místní cyklokrosové závody. Jeho strýc Andy Peace vyhrál závod 3 Peaks Cyclo-cross čtyřikrát, takže cyklokros byl rodinnou záležitostí. Postupně prošel juniorskými kategoriemi, závodil mezinárodně a byl vybrán do rozvojového týmu Picnic.

Tohle pozadí není bezvýznamné. Cyklokros buduje základní silovou výbavenost, koordinaci a schopnost jezdit v obtížném terénu při vysoké tepové frekvenci. Závodníci, kteří prošli cyklokrosem, mívají dobře vyvinutou schopnost pracovat v krátkých intenzivních úsecích, což se v Ardénských klasikách nebo na kratších horských etapách přímočaře zúročí.

Dva roky strávil Peace v Sittardu v Nizozemsku, kde Picnic ubytovává svoje rozvojové jezdce v dvanácti domcích po dvou závcodnících. Sdílel dům s Jacobem Bushem. Podle jeho slov mu toto prostředí pomohlo nejen fyzicky, ale i mentálně, v různých situacích, které závodní sezóna přináší.

Mentální složka přípravy se v tréninkovém plánování zanedbává, ale u mladých závodníků hraje zásadní roli. Schopnost zvládat únavu, soustředit se na výkon i po několika dnech závodění nebo jednoduše fungovat v týmu pod tlakem, to se nedá nacvičit na ergometru.

Co se změnilo po přestupu do WorldTour

Peace sám říká, že skok do WorldTour je fyzicky velký. Peloton jede rychleji, ale paradoxně se v něm jezdí předvídatelněji. V U23 kategorie každý riskuje na sjezdech a v technických pasážích, protože tam se rozhoduje o pozici před výjezdem do kopce. Ve WorldTour je úroveň tak vyrovnaná, že závodníci si víc důvěřují a peloton funguje klidněji, i při vysokých rychlostech.

Tenhle rozdíl v dynamice pelotonu má přímý dopad na trénink. Pokud se závod chová předvídatelněji, lze lépe plánovat, kdy vydat energii a kdy šetřit. Pro závodníka to znamená, že čisté fyzické parametry, zejména výkon na kilogram tělesné hmotnosti při VO2max intenzitě, hrají větší roli než schopnost improvizovat.

Klíčová změna v Peaceově přípravě přišla spolu se změnou trenéra. Hlavní úpravou byl výrazný nárůst objemu intenzivní práce, konkrétně VO2max intervalů, a to od prosince. Sám to popisuje jako věc, která mu výrazně pomohla k zlepšení.

Z tréninkového hlediska to dává smysl. VO2max intervaly, tedy práce v rozmezí přibližně 106 až 120 % funkčního threshold výkonu (FTP), zvyšují maximální spotřebu kyslíku a zlepšují schopnost těla pracovat při vysoké intenzitě. Jsou časově náročné na regeneraci, proto se tradičně zařazují až do předsezónní přípravy, kdy je závodník odpočatý a může z nich získat maximum. Zahájit tento typ práce v prosinci je u profesionálního závodníka s dobrou aerobní základnou zcela opodstatněné.

Pro amatérského závodníka platí totéž, jen s úpravou na celkový objem tréninku. Pokud jezdíte osm až deset hodin týdně, nebudete dělat VO2max intervaly každý druhý den. Ale zařadit jeden kvalitní interval blok za týden od poloviny zimy, a dostat tak tělo připravené na jarní závody, to je strategie, která funguje napříč výkonnostními kategoriemi.

Jak vypadá tréninkový týden závodníka WorldTour

Peace se soustředí na kratší stage závody na začátku sezóny a definuje se jako stoupač, který preferuje kratší, explosivnější terén v duchu Ardén. To přímo ovlivňuje skladbu tréninku.

Klasický tréninkový týden profesionálního závodníka v přípravném období kombinuje několik složek. Základ tvoří objemové výjezdy v aerobní zóně (zóna 2, přibližně 60 až 75 % maximální tepové frekvence), které budují mitochondriální kapacitu a schopnost oxidovat tuky jako palivo. Na tento základ se vrství intenzivní práce: threshold bloky, VO2max intervaly a případně neuromuskulární sprinty pro udržení rychlostních schopností.

Girona, kde Peace žije, je pro tento typ přípravy ideální. Okolní terén nabízí kopce vhodné pro threshold i VO2max práci, přitom bez extrémní nadmořské výšky, která by komplikovala regeneraci. Středomořské klima umožňuje jezdit venku po většinu roku. Není náhoda, že tam žije velká část profesionálního pelotonu.

Pro závodníka z České republiky nebo střední Evropy je srovnání s Gironou trochu abstraktní, ale princip zůstává stejný. Pokud máte přístup k pahorkatinatému terénu, kde lze jet dvacet až čtyřicet minut kopcovitě bez přerušení, máte ideální podmínky pro threshold práci. Šumava, Beskydy nebo Jeseníky tyto podmínky nabízejí. Zimní měsíce s méně příznivým počasím jsou příležitostí pro strukturovanou práci na trenažéru, kde lze přesně kontrolovat výkon a intenzitu.

Peaceův případ ukazuje ještě jednu věc, která se v tréninku mladých závodníků podceňuje. Progresvita. Přesun do WorldTour nepřišel ze dne na den; předcházely mu dva roky systematické práce v rozvojovém prostředí s dobrým zázemím, postupný nárůst závodního kalendáře a trpělivé budování jak fyzické, tak psychické odolnosti. Výsledky jako 6. místo na Paris-Tours U23 v roce 2024 nebo 4. místo na druhé etapě Orlen Nations GP v roce 2025 jsou odrazem tohoto procesu, ne jedné úspěšné sezóny.

Trénink, který funguje, je ten, který respektuje čas. VO2max intervaly od prosince fungují proto, že před nimi byl solidní aerobní základ. Závodní výsledky přicházejí proto, že před nimi byly sezóny poctivé přípravy. To platí pro Olivera Peacea v Gironě stejně jako pro vás na vašem oblíbeném kopci.