Jak jezdit v dešti a na mokru bezpečně

Brzdné dráhy se na mokru prodlužují, takže počítejte s tím, kdy budete brzdit, a začněte dřív než na suchu. K tomu plynule oběma brzdami a přes kanály a malované čáry rovně a pomalu. Kdo jezdí na kole do práce každý den, na déšť se stejně nevymluví, tak ať ho zvládne tak, aby z toho nebyl bourák (pád).

Brzdy: ráfkové proti kotoučovým

Ráfkové brzdy svírají kovový bok kola, tedy ráfek. Podle Sheldona Browna ráfkové brzdy na mokrých ráfcích ztrácejí velkou část účinnosti. Brown rozlišuje i materiál: u levných ocelových ráfků je pokles účinnosti drastický, u hliníkových jen střední. Pokud tedy máte starší kolo s ocelovými ráfky, v dešti na něj nespoléhejte jako na sucho.

BikeRadar popisuje, jak to v praxi vypadá. Ráfkové brzdy musí na mokru nejdřív prorazit vodní film na ráfku, než začnou kousat, a to může způsobit znepokojivé zpoždění brzdění. Kotoučové brzdy jsou v tomto ohledu lepší, ale nejsou vůči problému imunní.

Roadman Cycling míří podobným směrem. Podle něj může vzdálení brzdné plochy od ráfku zlepšit stálost brzdění. Zároveň radí řídit se pokyny výrobců kol a brzd pro mokré počasí a uvádí, že lehký včasný kontakt může pomoci očistit brzdnou plochu.

Pro městského jezdce z toho plyne jednoduchá věc. Pokud si vybíráte kolo na celoroční dojíždění, kotoučové brzdy jsou rozumná volba, jen si nenamlouvejte, že vás zachrání ze všeho. A pokud jedete na ráfkových, počítejte s tím, že chvilku trvá, než se brzda zakousne, a tu chvilku si v provozu předem odpočítejte.

Jak brzdit na mokru krok za krokem

1. Odhadněte, kde budete brzdit, a začněte dřív než na suchu.
2. Používejte obě brzdy postupně, nechte kola se odvalovat a vyhněte se prudkým pohybům páček.
3. U ráfkových brzd počítejte se zpožděním, než se brzda zakousne.
4. Před kluzkou překážkou zpomalte a přejeďte ji rovně, ne v oblouku.

Roadman Cycling zároveň uvádí, že žádné pevné rozdělení brzdné síly mezi přední a zadní kolo neplatí pro každý sklon, zátěž a povrch. Nehledejte tedy kouzelný poměr. Citlivost v prstech a klid v řídítkách jsou důležitější než jakékoli číslo.

Tlak v pláštích

Nižší tlak v pláštích vytvoří větší styčnou plochu s vozovkou, a tím i větší přilnavost. To je lákavé a spousta lidí z toho udělá pravidlo, že v dešti se prostě pustí vzduch. Roadman Cycling ale upozorňuje, že neexistuje univerzální tlak pro mokro ani bezpečné snížení o 5 až 10 PSI. Vychází se z tlaku spočítaného podle celkové hmotnosti systému, naměřené šířky pláště a povrchu, a pak se ověří limity konkrétního pláště a ráfku.

V praxi to znamená: znát doporučený rozsah tlaku pro své gumy (pláště), mít pumpu s manometrem a nepouštět vzduch od oka. Příliš měkký plášť v zatáčce nebo při nárazu do obrubníku vám na mokru víc ublíží než pomůže.

Kluzké povrchy

Přilnavost pláště na kovových površích je výrazně nižší než na asfaltu. Hlavní překážkou jsou kanálové poklopy, ale kluzké mohou být i odtokové mříže.

Podle Roadman Cycling se malovaným čárám a poklopům kanálů vyhněte bez uhýbání do provozu. Pokud se vyhnout nelze, nejdřív zpomalte a přejeďte je vzpřímeně a rovně s plynulými pohyby.

Ve městě tohle potkáte na každém rohu: přechody pro chodce se zebrou, tramvajové koleje, mokré listí na cyklostezce nebo dlažební kostky. Zdroje, ze kterých vycházím, se těmto situacím jednotlivě nevěnují, tak to neberte jako citaci, ale jako rozumné pravidlo: čím víc je pod vámi něco hladkého a mokrého, tím méně brzdit a tím méně zatáčet. Zlomte to ještě před tím místem, ne na něm.

Oblečení, blatníky, viditelnost a péče o kolo

Tady vám nepodložím nic čísly ani citací, protože žádný z použitých zdrojů nejde do podrobností, a nechci si vymýšlet. Takže jen praktický pohled. Blatníky se vyplatí, protože voda z kola jinak stříká na záda i do obličeje, a mokré kalhoty se jezdí špatně. Svítit se má i přes den, v dešti je vidět méně a vy také. Svrchní vrstva by měla být vodotěsná a prodyšná, ne jen nepromokavá, jinak se uvnitř uvaříte. A po jízdě kolo nechte oschnout a řetěz si zaslouží trochu péče, ať se nespálí dřív, než musí.

Rychlý přehled