
Tomáš Bárta ·
Profesionální cyklisté si holí nohy i paže hlavně proto, že se holá kůže po pádu čistí, ošetřuje a hojí podstatně snadněji, a také kvůli regeneraci, třeba při masáži. Aerodynamika hraje roli, ale v pořadí důvodů nestojí na prvním místě. K tomu se přidává kultura pelotonu, kde jsou holé nohy samozřejmost.
Každý, kdo někdy sledoval záběry z Tour de France zblízka, si všiml jedné věci: profesionální silničáři mají holé nohy. Holé nohy patří ke kultuře silniční cyklistiky tak pevně jako dres v barvách týmu nebo bílá páska na řídítkách. Stále častěji ale jezdci přijíždějí na start Tour i s vyholenými pažemi. A důvody za tím jsou zajímavější, než by se mohlo zdát.
Co říkají samotní závodníci
Cycling Weekly ve své reportáži přímo z Tour de France cituje závodníky, kteří vysvětlují, že holení paží rozhodně není jen o aerodynamice. Přesná slova jsou výstižná: jde o víc než jen aerodynamické zisky. To neznamená, že aerodynamika nehraje roli vůbec, ale v hierarchii důvodů nestojí na prvním místě.
Klíčová věc, která se při silničních závodech stává rutinou, je péče o kůži po pádech. Každý závodník, který strávil v pelotonu aspoň jednu sezónu, ví, co to znamená projet kolenem nebo loktěm po asfaltu. Holá kůže se čistí, ošetřuje a hojí podstatně snadněji než ta pokrytá chloupky. Závodní lékař může ránu rychleji dezinfikovat, přiložit obvaz a závodník může druhý den znovu nastoupit. S chlupatou paží by celý proces trval déle a riziko infekce by bylo vyšší.
To je koneckonců stejný argument, který se používá pro holení nohou. Přesto si někteří hobby jezdci myslí, že profi jezdci holí nohy kvůli masáži nebo čistě z estetických důvodů. Masáž hraje roli taky, ale základ je pragmatický: regenerace a péče po pádu.
Aerodynamika: kolik wattů to vlastně je?
Teď k té aerodynamice. V profesionálním pelotonu se počítá každý watt. Závodníci a jejich týmy investují statisíce do větrných tunelů, aerodynamických přileb, speciálních dresů a kotoučových kol. V tomto kontextu není překvapivé, že se řeší i srst na pažích.
Aerodynamický odpor závisí na rychlosti pohybu, ploše těla a jeho povrchu. Při časovce (individuální závod na čas, kde jezdec nemá výhodu draftu, tedy jízdy v závěsu za jiným závodníkem) tvoří tělo závodníka přes šedesát procent celkového odporu vzduchu. Paže přitom nejsou zanedbatelná plocha. Zvláště v aero poloze na TT kole jsou paže natažené dopředu a proudění vzduchu kolem nich přímo ovlivňuje výsledný odpor.
Přesná čísla pro holení paží nejsou tak dobře zdokumentovaná jako například přínos aero přilby (kde výrobci uvádějí úspory v řádu jednotek až nízkých desítek wattů při 45 km/h), ale princip funguje. Hladký povrch generuje méně turbulence. V závodě trvajícím hodiny se i malé úspory sčítají.
V etapovém závodě jako Tour de France ale většinu času jezdci tráví v pelotonu. A tam draft funguje tak razantně, že jezdec na háku spotřebuje o 30 až 40 procent méně energie než ten, kdo jede vepředu a tahá skupinu. V takové situaci jsou aerodynamické detaily na pažích irelevantní. Záleží na nich hlavně v úniku, při výjezdu do kopce nebo v časovce.
Psychologie a kultura pelotonu
Ale bylo by chybou celou věc zredukovat jen na fyziku a medicínu. V profesionálním pelotonu existuje silná vrstva zvyků, rituálů a skupinové identity. Holení je jedním z nich.
Když nastoupíte do světového týmu, rychle zjistíte, co se od vás očekává. Holé nohy jsou samozřejmost. A pokud kolegové začnou holit i paže, přirozeně se přidáte. Není to slepá konformita, spíš způsob, jak dát najevo, že berete závodění vážně, že vám záleží na každém detailu. V pelotonu, kde jsou výkonnostní rozdíly mezi závodníky mnohdy menší než jedno procento, psychologická sebejistota hraje roli.
Závodníci mají před startem Tour de France propracované rutiny. Specifický způsob rozcvičení, konkrétní jídlo, konkrétní čas příjezdu na start. Holení paží může být součástí téhle předzávodní ritualizace, která pomáhá dostat hlavu do správného nastavení. Říká se tomu pre-performance routine a sportovní psychologové ji považují za legitimní nástroj.
Shrnutí důvodů
| Důvod | Kdy hraje roli |
|---|---|
| Péče o kůži po pádu | Rychlejší dezinfekce a obvaz, nižší riziko infekce |
| Regenerace a masáž | Masáž po závodě nebo tréninku je příjemnější na holé kůži |
| Aerodynamika | Časovka, únik a výjezd do kopce |
| Jízda v pelotonu | Draft šetří 30 až 40 procent energie, detaily na pažích nerozhodují |
| Kultura a rituál | Skupinová identita a pre-performance routine |
Co z toho plyne pro hobby jezdce?
Pokud jezdíte víkendové vyjížďky po Šumavě nebo absolvujete lokální závody, holení paží vám pravděpodobně nepomůže zjistitelným způsobem. Při rychlostech okolo 25 až 30 km/h je aerodynamický přínos minimální a riziko pádu, které ospravedlňuje snadnější ošetření rány, je nesrovnatelně nižší než na Tour.
Holé nohy mají pro amatéra o něco větší smysl, protože masáž po závodě nebo tréninku je příjemnější a efektivnější na holé kůži. Ale ani to není podmínka. Kultura silniční cyklistiky je otevřená a nikdo vás z pelotonového startovního pole nevyhodí za to, že si holení odpustíte.
Co si z toho ale vzít je pohled na to, jak propracovaně profesionální cyklisté přistupují ke svému tělu. Každé rozhodnutí, od výběru pneumatik přes stravu až po povrch kůže, prochází filtrem výkonu a regenerace. Holení paží na Tour de France je malý detail, ale ilustruje mentalitu, která za výsledky na Grand Tour stojí.
Cycling Weekly popsal holení paží jako praxi, která je na velkých závodech běžná, přičemž zhruba polovina nebo i více závodníků pelotonu si paže holí. Věda o regeneraci, aerodynamice a sportovní fyziologii se posunula a závodníci to reflektují, někdy i způsoby, které na první pohled vypadají jako pouhá koketerie.
Časté dotazy
- Proč si profesionální cyklisté holí paže?
- Podle Cycling Weekly nejde primárně o aerodynamiku. Hlavní důvody jsou snadnější ošetření kůže po pádech, rychlejší regenerace a zvyky pevně zakotvené v kultuře profesionálního pelotonu.
- Má holení paží měřitelný aerodynamický přínos?
- Při časovce, kdy jezdec nemá k dispozici draft, může hladký povrch kůže snížit turbulenci a přispět k nižšímu odporu vzduchu. V pelotonu, kde draft šetří 30 až 40 procent energie, je tento efekt prakticky zanedbatelný.
- Má smysl holit paže i pro hobby cyklisty?
- Při rychlostech kolem 25 až 30 km/h je aerodynamický přínos minimální a riziko těžkých pádů nesrovnatelně nižší než na Tour de France. Pro většinu amatérů jde spíše o osobní preferenci než o výkonnostní nutnost.
- Je holení paží mezi profi závodníky běžné?
- Cycling Weekly uvádí, že holení paží je na velkých závodech běžná praxe. Zhruba polovina nebo i více závodníků pelotonu si paže holí.



