Marek Doležal ·
Rok 1999. Peloton sjíždí do Paříže a na vítězi vidíte kolo, které vypadá jinak než všechno ostatní. Žádné svařované trubky, žádné spoje lepené přes noc v závodní dílně. Trek 5500 byl tehdy radikálně odlišný a není to jen estetická záležitost, jde o způsob výroby, který celý obor posunul dopředu.
Než se pustíme do čísel, malá poznámka pod čarou k historii: Lance Armstrong byl v roce 1999 považován za vítěze Tour de France, jeho výsledky však byly dodatečně anulovány. Server road.cc to ve svém názvu článku ostatně označuje hvězdičkou, která v cyklistickém zpravodajství obvykle signalizuje zpochybněný nebo odebraný výsledek. Proto se za hlavní postavu celého příběhu ocitá rám a jeho technologie, ne jezdec.
Co je monokok a proč na tom záleží
Slovo „monokok" pochází z letecké terminologie. Označuje konstrukci, kde plášť sám nese zatížení, místo aby byl napnutý přes vnitřní kostru. V cyklistice to znamená, že přední trojúhelník rámu (headtube, top tube a dolní trubka včetně jejich spojení) je vyrobený jako jeden nedělitelný celek z karbonových vláken, místo aby byl složený ze samostatných trubek slepených nebo svařených v uzlech.
Trek 5500 byl prvním monokok karbonových rámem, který vyhrál Tour de France. To bylo v roce 1999 skutečně průlomové, protože dosavadní karbonové rámy, pokud vůbec existovaly, stále lepily předem tvarované trubky do kovových nebo karbonových spojek. Monokok eliminoval právě tato místa, která jsou ze své podstaty tuhostně i pevnostně nejslabší.
Výsledek je dvojí: rám může být tužší tam, kde to chcete (v oblasti středového složení a chainstays), a pružnější tam, kde vás nechcete upéct zaživa (horní trubka, seat stays). Konstruktér má výrazně větší svobodu volit orientaci vláken v každé části rámu zvlášť.
Trek tehdy spolupracoval s americkými specialisty na kompozitní materiály a výsledkem byl rám, jehož hmotnost se pohybovala kolem 900 gramů. Pro rok 1999 šlo o číslo, na které ostatní výrobci teprve pomalu dosahovali. Moderní závodní rámy dnes míří pod 700 gramů, ale startovní bod pro celou tu cestu byl právě tady.
Specifikace a co z toho zbylo dodnes
Trek 5500 byl v závodní konfiguraci osazen tehdy špičkovou skupinou Shimano Dura-Ace. Přesun na 10 rychlostí přišel až v roce 2004, takže kazeta s 9 pastorky a dvojité kliky byly stále standardem pelotonu. Rám se vyráběl ve velikostech odpovídajících tehdy obvyklé geometrii, s tradičními kulatými trubkami přecházenými do aerodynamičtějších profilů jen v kritických oblastech.
Zadní trojúhelník byl z karbonu, ale konstrukčně jednodušší než přední monokok. Seat stays a chain stays se k sobě sbíhaly v konvenčnějším uzlu. To je mimochodem přesně místo, kde výrobci dál experimentovali po celá 2000. léta, než přišly integrované rámy typu Trek Madone nebo Specialized Tarmac, kde je kompletní integrace přední i zadní části samozřejmostí.
Součástí soupravy byla i karbonová vidlice. To bylo tehdy méně samozřejmé, než to zní dnes. Hliníkové vidlice s karbonovou nohou (tzv. carbon leg, alu crown) se ještě celá léta prodávaly jako kompromis mezi cenou a výkonem.
Jedno číslo, které dobře ilustruje posun: průměrný závodní rám z karbonu koncem 90. let stál v přepočtu tolik, co dnes průměrný gravel s plnou Ultegrou. Monokok technologie byla tehdy vyhrazená jen pro špičku světového pelotonu. Dnes ji najdete v rámu za třicet tisíc korun v každém lepším kole.
Přímý vliv na současné karbonové rámy
Každý výrobce, který dnes prodává karbonový závodní rám, pracuje s variantou filozofie, kterou Trek 5500 poprvé přivedl na stupně vítězů Tour de France. Monokok přední trojúhelník je průmyslový standard. Orientace vrstev karbonových vláken je optimalizovaná numerickými metodami (FEM analýza), ale základní myšlenka, totiž odlít klíčovou část rámu jako jeden kus, zůstala.
Co se od roku 1999 skutečně změnilo, je přesnost výroby a dostupnost. Prepreg karbon, tedy předem pryskyřicí impregnovaná vlákna, se tehdy používal jen ve vybraných laboratořích. Dnes ho zpracovávají závody na Tchaj-wanu a v Číně v objemech, které umožňují karbonové rámy i v kategoriích, kde by v roce 1999 nikdo o uhlíkovém vlákně neuvažoval.
České týmy a jezdci z toho profitují konkrétně: průměrný český závodník kategorie Elite nebo U23, který závodí na kole s karbonových rámem za 60 000 korun, jezdí na technologii, jejíž vývojový řetězec vede přes Trek 5500. Není to romantizování, je to prostý průmyslový fakt.
Proč si to pamatovat
Cyklistický průmysl je plný modelů, které se prodávaly masově a zapomněly se. Trek 5500 se nezapomněl, a to i přes to, že jeho nejslavnější jezdec byl z výsledkových listin vymazán. Rám samotný fungoval. Přežil těžké etapy v Alpách a Pyrenejích, přežil kritéria výkonu, která jsou i dnes brutálně náročná.
Pro každého, kdo dnes sahá po novém karbonových rámu a porovnává tuhost v oblasti středového složení, hmotnost v gramech a rozložení vrstev vláken, stojí za to vědět, kde ta měřítka vznikla. Odpověď je z velké části ve francouzských horách roku 1999, na kole s hvězdičkou za vítězstvím, ale bez hvězdičky za inženýrstvím.
