Shimano Deore: Proč platit víc za vyšší třídu?

Elektronika táhne. Alespoň v marketingových materiálech. V reálném světě ale hodně jezdců kouká na cenovky Di2 nebo AXS a zavírá záložku prohlížeče. Mechanické převody zůstávají na bajcích naprosté většiny lidí, kteří opravdu makají na singletrailech nebo jedou tisícikilometrový bikepacking. Shimano to zřejmě dobře ví, protože v červnu tohoto roku představilo nové mechanické skupiny Deore a XT.

Co Shimano v červnu přineslo

Podle Bikepacking.com Shimano v červnu představilo nové mechanické skupiny Deore a XT, přičemž do těchto dostupnějších kabelových přenosů přineslo velkou část technologie ze svých nejnovějších bezdrátových Di2 systémů. To je klíčová informace. Nejde o recyklaci starých konstrukčních řešení s novými nálepkami, ale o reálný technologický přesun dolů po cenové hierarchii.

Recenzent Neil Beltchenko ze serveru Bikepacking.com strávil se skupinou Deore rozsáhlý testovací čas, aby zjistil, zda dokáže skutečně konkurovat jiným moderním skupinám. Jeho závěry jsou pro každého, kdo zvažuje upgrade pohonu, zajímavé čtení.

Poptávka po jednoduchých, funkčních mechanických skupinách přitom roste. Podle Bikepacking.com odpor vůči nové technologii a stále rostoucí ceny hnaly poptávku po jednoduchých, účinných mechanických skupinách. Tohle není sentiment ze světa retro nadšenců, je to tvrdá ekonomická realita. Elektronika dominovala titulkům před pár lety, jenže pro velkou část světové cyklistické komunity zůstává nedostupná.

Deore versus vyšší třídy: kde je hranice smysluplnosti?

Klasická otázka zní: kde přesně přestává mít smysl platit víc? Deore sedí v portfoliu Shimana pod XT a XTR. Historicky to znamenalo kompromisy v hmotnosti a přesnosti řazení. Nová generace ale přichází s ambicí tenhle gap zmenšit.

Pro bikepacking nebo delší terénní vyjížďky jsou priority jiné než na závodním okruhu. Spolehlivost v průběhu stovek kilometrů, odolnost vůči prachu a blatu, možnost opravy v terénu bez speciálního nářadí. Jednoplacka (pohon s jedním předním převodníkem) se stala na MTB standardem a Deore ji samozřejmě podporuje. Řazení pod zátěží, třeba při prudkém stoupání, je test, který mechanické skupiny absolvují denně.

Hydraulika v brzdách je dnes u terénních kol prakticky samozřejmost i ve střední třídě. Deore brzdy sem patří. Při delším sjezdu se sintrované destičky (kovové sintrované destičky, odolnější než organické) hodí lépe, ale Deore umí fungovat s oběma typy, což je praktická výhoda. Fading (ztráta brzdného účinku přehřátím) při alpském sjezdu s undersized kotouči není problém brzd jako takových, ale jejich nastavení a volby příslušenství.

Pro jezdce, kteří jezdí na gravelu nebo horách s bezdušáky a vložkou (pěnová vložka v bezdušovém plášti chránící ráfek při nárazu), přichází pohon jako druhá klíčová komponenta po pneumatikách. Záplety, sedlovka, řídítka, to jsou další upgrady, ale funkční řazení je základ, na kterém stojí všechno ostatní.

Je elektronika opravdu nutná?

Odpor vůči nové technologii a stále rostoucí ceny hnaly poptávku po jednoduchých, účinných mechanických skupinách. To je přímé pozorování z terénního testu, ne marketingová teze.

Elektronické řazení má své místo. Na závodním kole nebo u jezdce, který jezdí tisíce kilometrů ročně a oceňuje každý komfort, dává smysl. Jenže pro běžného mtbisty nebo bikepackera, který potřebuje přejet Slovensko nebo Šumavu bez podpory mechaniků, mechanika nabízí jednu zásadní výhodu: když se něco pokazí, opravíte to vlastníma rukama, s nýtovačkou a rychlospojkou v batohu.

Di2 baterie je třeba nabíjet. Bezdrátový systém může mít problémy se signálem nebo softwarem. Mechanické lanko se přetáhne nebo roztřepí, ale vyměnit ho zvládnete kdekoli za pár korun. Pro mnohé jezdce je tohle argument, který přebíje všechny tabulky s časem přehazovačky na zub.

Co to znamená pro českou cyklistiku

Česká cyklistická komunita je praktická. Velká část jezdců maká na kolech za padesát až sto tisíc korun, kde Deore nebo XT tvoří standardní výbavu. Přechod na elektroniku za tuto cenu kola zdražuje výrazně, přičemž přínos pro průměrné tempo nebo spolehlivost v terénu je přinejmenším diskutabilní.

Nové Deore, které přebírá technologické principy z Di2, je proto zajímavý hybrid: mechanická jednoduchost s modernějším konstrukčním zázemím. Pro bikepackera, který nastoupá za sezonu dvacet tisíc výškových metrů, jde o soupravuhodnou alternativu k XT za vyšší cenu. A pro mechanicky zdatného jezdce, který si bajk sám servisuje, je zachování mechaniky čistě pragmatické rozhodnutí.

Shimano zřejmě sází na to, že trh pro mechanické skupiny neklesl. A čísla z poptávky, o které se Bikepacking.com zmiňuje, mu dávají za pravdu. Odpor k elektronice a cenová dostupnost jsou kombinace, která dává smysl dnes i za pět let. Dokud bude existovat jezdec s montpáky v batohu a knotem pro případ defektu pláště, bude existovat trh pro Deore.