Waleská policie a stížnosti cyklistů: lekce pro nás z Británie

Nejspíš jste to zažili taky. Jedete po hlavní silnici, řidič vás mine na půl metru, možná míň, a pak zmizí za horizontem. Srdce buší, ruce se třesou, a vy víte, že se nestalo nic, čemu by někdo říkal "nehoda". Jenže mohlo. Přesně tohle řeší britští cyklisté s tamní policií, a jejich zkušenost stojí za pozornost i pro ty z nás, kteří kolo berou každé ráno jako nejlevnější a nejspolehlivější způsob dopravy do práce.

Operace SNAP a její limity

Program nazvaný Operation SNAP, o kterém informuje server road.cc, si policie sama pochvaluje jako úspěšný: přímo ho označuje slovy "has become so successful". Jenže právě tady začíná problém, který rozezlil mnoho britských cyklistů: road.cc upozorňuje, že policie zároveň případy nebezpečného předjíždění bez měřitelných dat o vzdálenosti zpravidla nevyšetřuje.

To je pořádný paradox. Systém byl postaven na tom, že lidé budou posílat videa. Videa přicházejí. Ale vyšetřování nepřibývá. A cyklisté, kteří si pořídili kamery právě proto, aby mohli dokumentovat nebezpečné situace, zjišťují, že jejich záznamy leží na hromadě bez odezvy.

Britské silniční normy přitom stanovují minimální bezpečnou vzdálenost při předjíždění cyklisty na 1,5 metru. Pokud policie nemá nástroj, jak tuto vzdálenost z videa ověřit, padá případ. Cyklistické organizace na to reagují tlakem na zavedení technologií, které by umožnily vzdálenost z kamerových záznamů měřit přesněji.

Co z toho plyne pro české cyklisty

Česká republika nemá nic jako Operation SNAP. Oznámení přestupku na dopravní policii je zdlouhavé, formuláře nejsou přizpůsobené pro video důkazy od cyklistů a policisté na místních odděleních se s takovými podáními setkávají jen zřídka. Přesto právě britský příklad ukazuje, jakým směrem se věci mohou vyvinout, a co k tomu vede.

Prvním krokem je dokumentace. Kamera na přilbě nebo na řídítkách není drahá záležitost. Slušné akční kamery se dnes dají pořídit od dvou tisíc korun, špičkové modely přizpůsobené cyklokamerám jako Cycliq Fly12 nebo Vantrue se pohybují kolem čtyř až šesti tisíc. Za tu cenu dostanete záznam, který může být důkazem, ale taky vás může ochránit při pojistné události nebo při sporu o zavinění. Pro každodenního dojíždějícího, který ročně najede třeba tři tisíce kilometrů po městě, je to rozumná položka v rozpočtu na provoz kola. Srovnejte si to s náklady na výměnu přesmykače nebo nové plášti a rychle zjistíte, že kamera vyjde levněji než mnohé servisní úkony.

Druhá věc je kultivace zvyku ten záznam skutečně použít. Britský model ukázal, že samotné odesílání videí nestačí, pokud policie nemá kapacitu nebo metodiku je vyhodnocovat. Přesto počet podání vytváří tlak, který se nedá ignorovat. Když operace SNAP zaznamenává tisíce podnětů ročně, statistika se stává politickým argumentem.

Tohle je pro české cyklisty důležitá zpráva: nestačí mít kameru, je potřeba hlásit. Každý případ, i když skončí bez postihu, přidává čárku k celkovému obrazu. Policie, magistráty, ministerstvo dopravy, všechny tyto instituce reagují na data. A data vznikají, jen když lidé podávají oznámení.

Třetím ponaučením je, že tlak funguje nejlépe organizovaně. Britské cyklistické organizace jako Cycling UK nebo různé lokální skupiny metodicky dokumentují, kolik podnětů bylo podáno a kolik z nich vedlo k postihům. Tento nepoměr pak ukazují ve zprávách pro média i pro zákonodárce. V Česku by podobnou roli mohly hrát spolky jako AutoMat nebo Cyklisté Brno, ale zatím chybí systematická práce s daty z policejních podání.

Prakticky: jak na to

Pokud chcete začít dokumentovat, pár věcí usnadní práci. Kamera by měla natáčet minimálně v rozlišení 1080p a 30 snímcích za sekundu, jinak je SPZ auta v pohybu většinou nečitelná. Hodí se také GPS overlay, tedy záznam GPS dat přímo do videa, protože poloha a čas jsou při podání klíčové. Baterie většiny cyklokamer vydrží čtyři až šest hodin, což na průměrnou cestu do práce a zpět spolehlivě stačí. Při nákupu zkontrolujte taky voděodolnost: pro celoroční dojíždění v českém počasí je třída IPX6 nebo vyšší naprostá nutnost, jinak kamera nepřežije první pořádný déšť.

Při samotném hlášení: přestupek se podává na místně příslušné dopravní oddělení policie. K videu přiložte písemný popis, kde a kdy k situaci došlo, SPZ vozidla pokud je viditelná, a svůj kontakt. Počítejte s tím, že policie má na prošetření přestupku 60 dní, v komplikovanějších případech déle.

Pokud odpověď nepřijde nebo případ bude odložen bez vysvětlení, máte právo požádat o odůvodnění. A pokud se domníváte, že postup byl nezákonný, stížnost lze podat na inspekci policie.

Waleský případ není důvod k pesimismu. Je to spíš doklad toho, že změna přístupu policie k cyklistické bezpečnosti přichází pomalu, ale přichází, a to právě proto, že cyklisté přestali být tiší. Začali točit, začali hlásit, začali počítat. My na to teprve přicházíme.