Bikepacking kolem světa: Co si vzít z příběhů komunity pro česká dobrodružství

Každý týden přistávají na bikepacking.com fotky z míst, která člověka zastaví uprostřed scrollování. Nedávný Weekend Snapshot ukázal záběry z australských předměstí, černohorských velehor a německého Schwarzwaldu. Tři různé světy, jeden společný jmenovatel: chlapi a holky naložili kola, vyrazili a fotografovali to, co viděli. Žádné sponzory, žádné velké produkce.

Proč to zmiňuju? Protože přesně tenhle přístup jde přenést sem, do středu Evropy, bez kompromisů.

Co nás Černá Hora a Schwarzwald učí o plánování

Černohorské hory nejsou pro turisty žádnou novinkou, ale pro bikepacking komunitu jsou pořád terra incognita. Někdo z komunity tam vyjel, posílá fotky ze sedel vysoko nad mořem a o dva dny později je to na webu jako inspirace pro dalších tisíc lidí. Přesně takhle fungují nejlepší bikepacking příběhy: nejde o to být první, jde o to ukázat místo vlastníma očima.

Schwarzwald je geograficky blíž. Z Prahy je to autem zhruba šest až sedm hodin, z Brna ještě déle. Německý Black Forest nabízí hustou síť lesních cest, relativně dostupné bivakování a infrastrukturu, která snese srovnání. A přesto ho čeští bikepackeři moc neznají, protože se koukají jinam. Škoda.

Bikepacking.com eviduje přes 300 originálních a kurátorovaných tras v globální síti zahrnující téměř 50 zemí. Evropa tam má silné zastoupení, ale Česká republika a okolí jsou pořád podreprezentované. To je příležitost, ne stížnost.

Přístup, který funguje všude: lokální logika

Australan, který fotí kolo na předměstské stezce v sobotu ráno, dělá v podstatě totéž, co já, když vyjedu přes Beskydy do Polska a zpátky za víkend. Jde o takzvané overnightery, tedy jednodenní nebo dvoudenní výpravy v bezprostředním zázemí. Projekt Local Overnighters na bikepacking.com se snaží mapovat právě takové trasy po celém světě, dokumentované místními lidmi ve vlastním zázemí.

Tohle je přesně to, čeho je v Česku nedostatek. Máme Šumavu, Jeseníky, Jizerky, Bílé Karpaty, Podyjí. Máme gravel koridory, které propojují českou a moravskou krajinu s rakouskými a slovenskými sousedy. Ale dokumentace v mezinárodně čitelném formátu, s GPS soubory a fotografiemi, je sporadická.

Prakticky: když plánuju víkendovou výpravu, začínám vždy od vody a spánku. Kde doplním? Kde přespím legálně nebo aspoň bez komplikací? Česká republika má v tomhle ohledu výhodu husté sítě hospod a turistických chat, ale mimo hlavní trasy to vyžaduje průzkum předem. Mapy.cz jsou spolehlivější než Google pro offline navigaci v terénu, ale GPX soubor z Komoot nebo RideWithGPS si vždy zálohuji do Garminu. Telefon se může vybít, proto mám trasu i v cyklopočítači.

Vybavení: co opravdu potřebuješ a co je jen hezké mít

Komunita na bikepacking.com posílá záběry ze všech možných kol: ocelové toury, karbonové gravely, tučná kola na sníh. Jedna věc je ale společná skoro všem fotografiím: minimalistické brašny přichycené přímo na rám, žádné těžké blatníkové nosiče.

Bikepacking brašny (frame bag, handlebar roll, seat bag) rozdělují váhu po celém kole a zachovávají jeho jízdní vlastnosti na kamenitém terénu. To je argument, který platí stejně v Černé Hoře jako na Vysočině. Handlebar roll o objemu 10 litrů pojme spací pytel a karimatku. Frame bag do rámu pojme baterie, nářadí a jídlo. Sedlová brašna vezme oblečení a boty na přespání. Tři brašny, kolo, které jede.

Co doporučuju nekupovat hned: dedikovaný bikepacking stan. Minimálně na první výpravy si půjčte nebo vezměte lehký turistický stan, který už doma máte. Rozdíl mezi 1,2 kg a 0,9 kg vám na prvním výjezdu nikdo neřekne. Rozdíl v ceně je ale klidně 8 000 korun.

Navigace je kapitola sama pro sebe. Cyklomapa nebo papírová turistická mapa jsou záloha, kterou mít musíte. Ale pro aktivní navigaci v terénu dnes není nic lepšího než dedicated GPS cyklocomputer s uloženými mapami. Garmin Edge nebo Wahoo Elemnt Bolt jsou nejčastější volby v komunitě. Na víkendovou výpravu vám ale poslouží i telefon s offline mapou, pokud ho uchráníte před mokrem a mrazem.

Od světových příběhů k vlastní trase

Bikepacking.com vydává dvakrát ročně tištěný časopis The Bikepacking Journal. Jedenácté číslo zahrnuje příběhy z Islandu, Mexika, Španělska a Gruzie. To je inspirativní četba na zimu, když plánuju sezónu. Ale čtení se nemá zaměňovat za výpravu.

Nejlepší trasa, kterou jsem za poslední rok projel, vycházela z kombinace tipů od místního lesníka, jednoho GPX souboru staženého z bikepacking.com a vlastního průzkumu na místě. Žádný velký příběh, žádná exotická destinace. Moravské Karpaty, dva dny, jeden noční déšť, výborná slivovice u stánku na slovenské straně hranice.

Přesně o tohle jde. Příběhy z Austrálie nebo Černé Hory nejsou vzor, který máte kopírovat. Jsou katalyzátor, který vás dostane ven z křesla a na kolo. Zbytek si vymyslíte sami, podle terénu, který máte za oknem.