Švýcarsko pro cyklisty: Nejlepší silnice a trasy pro každou úroveň

Když jsem poprvé složil kolo ve vlaku do Curychu, nečekal jsem, co mě čeká. Přitom jsem za ta léta projel dost států, abych věděl, že sliby o "ráji pro cyklisty" jsou většinou přefouknuté. Švýcarsko je jiný případ. Asfalt je tady tak hladký, že si chvílemi říkáte, jestli jedete vůbec venku nebo na válcích.

Proč Švýcarsko stojí za cestu

Základní fyzická realita je prostá: Švýcarsko je hornatá země se sítí tichých silniček, které propojují kantony od Ženevského jezera po Graubünden. Silnice nejsou prázdné proto, že se tam nikdo nevozí, ale proto, že infrastruktura funguje a místní cyklisté vědí, kdy a kudy jezdit.

Terén nabízí doslova vše. Z Luzernu vedou rolující výjezdy s průměrným sklonem kolem sedmi procent a úseky táhnoucí se pět až šest kilometrů bez přerušení, přičemž každý výstup je vyvážen srovnatelně dlouhým sjezdem. To není procházka v parku, ale taky to ještě není Alpe d'Huez. Takové profily zvládne zdatný hobby jezdec, který má v nohách pravidelné víkendové kilometry.

Na druhém konci spektra stojí Grimselpass. Výstup měří přibližně 26 kilometrů téměř nepřetržitého stoupání, po cestě míjíte zasněžené serpentiny a přehrady, a dole v údolí zůstane vzpomínka na zelené lesy, které jste opustili před hodinou. Tohle je jízda pro ty, kdo mají na vahách lehké kolo a v nohách solidní zásobu wattů.

Z kantonu Valais se přes hory dostanete do kantonu Vaud, kde terén zcela změní charakter. Podle portálu Total Women's Cycling projeli autoři cestou přes kantony Lucerne, Bern, Valais a Vaud a v kantonu Vaud narazili na uvolněnou jízdu vinicemi s mediterranní atmosférou, kontrastující s výškovými bitvami alpských průsmyků. Pro hobby jezdce je tahle část Švýcarska ideální jako odpočinkový den: žádné drama s převýšením, zato příležitost jet ve skupině, pracovat na draftu a užít si tempo bez nutnosti ohlídat každý watt.

Celkový záběr kantony Lucerne, Bern, Valais a Vaud ukazuje, jak rozmanité Švýcarsko je: každý region nabízí cyklistům něco jiného, přičemž infrastruktura ve všech funguje na srovnatelně vysoké úrovni.

Konkrétní trasy podle zdatnosti

Pro začínající a hobby jezdce: Oblast Luzernu je dobrý vstupní bod. Centrum města je kompaktní s relativně klidnými silnicemi a historická architektura starého města stojí za to. Odtud vedou výjezdy do zvlněné krajiny s alpskými farmami a lesy. Sedmiprocientní průměr výzvy jistě přinese, ale nikoli krizi.

Pro zkušenější jezdce: Grimselpass by měl být na každém seznamu, kdo má chuť pořádně pracovat. Dvacet šest kilometrů stoupání s výhledy na rezervoáry a sněhem pokryté zatáčky je zkouška tempa a hospodaření se silami, ne výbušného sprintu. Klasická hodinová práce v mírně podprahovém tempu, přesně jak to dělají závodníci na vícedenních etapových závodech.

Pro ty, kdo chtějí odpočinkový den: Jízda kolem Ženevského jezera přes vinice kantonu Vaud je krásnou ukázkou toho, co Švýcarsko nabízí mimo vysoké hory. Rovinatější charakter a středomořská atmosféra z vás sejme tlak wattů a nechají vás jednoduše vychutnat si jízdu.

Na některých švýcarských silnicích ještě vidíte graffiti fanoušků z Tour de Suisse, připomínají, že tudy jezdí i profesionálové. Swiss Cycling spravuje závodní kalendář, výsledky i licenční systém pro jezdce a pod jeho hlavičkou se koná také Tour de Suisse Women, do níž se vrátil švýcarský ženský národní tým.

Praktické informace před odjezdem

Nejlepší sezóna pro silniční cyklistiku ve Švýcarsku je od června do září. V červnu bývají na vyšších průsmycích ještě zbytky sněhu, takže průjezd Grimpsel nebo Furka závisí na aktuálním stavu. Vždy si ověřte otevření konkrétního průsmyku, než plánujete trasu.

Švýcarská hotelová infrastruktura je cyklistům nakloněná, hotely jsou vybaveny tak, aby cyklisty přivítaly. Oproti jiným alpským destinacím není potřeba řešit, kam zavřít karbon přes noc.

Silnice jsou obecně v perfektním stavu, ale místní zvyklosti mají svá specifika. Švýcaři dbají na pravidla silničního provozu a cyklisté na nich nejsou výjimkou. Jízda bok po boku ve dvou řadách je přijatelná tam, kde to dovoluje provoz, ale na úzkých alpských silnicích se přesuňte do jednořady a nezdržujte auta. Nejde o českou uvolněnost, ale o přesnost.

Pokud jedete s GPS, stáhněte si trasy předem. Mobilní signál v hlubokých údolích a na odlehlých průsmycích není spolehlivý. Počítejte s tím, že výšková orientace z mapy a realita terénu se mohou rozcházet, protože švýcarské průsmyky mají tendenci vypadat na papíře kratší, než ve skutečnosti jsou.

Co se týče výbavy: lehké kolo sice pomáhá (každých sto gramů se na 26 km výstupu pozná), ale v místním terénu vám víc než hmotnost rámu pomůže dobře zvolená převodová soustava. Kompakt s 34x28 nebo 34x32 je pro Grimselpass rozumná volba, pokud nejste zvyklí šlapat vysoké kadence pod tlakem.

Švýcarsko není levná destinace, to je fakt. Ale cena odpovídá tomu, co dostanete: asfalt jako zrcadlo, výhledy, které vám vezmou dech ještě dřív než samotné stoupání, a klid, který v jiných alpských destinacích hledáte marně. Kdo jednou zkusí Grimselpass nebo projede vinicemi nad Ženevským jezerem, pochopí, proč se sem jezdci vracejí.